Polsko | den druhý | Osvětim

30. září 2017 v 0:00 | Klára
Tak je tu slíbený článek o Osvětimi.
Začala bych asi tím, proč tam (ne)jet. Hodně lidí se mě ptalo, proč tam jedu. Nejsem teda nějak slabá povaha, ale prostě to nechápali celkově. Přímo v Osvětimi jsem našla dokonalou odpověď. Citát.

KDO NEZNÁ SVOU MINULOST, JE ODSOUZEN JI OPAKOVAT. -George Santyana

Věděla jsem, že tam musím jet a jakmile jsem dostala příležitost, neváhala jsem. Ale každý by tam jet neměl. Lidé s hodně slabou povahou, děti (ano byly tam i děti!) a "turisté s foťákem u nosu". Sama jsem mobil nechala v buse a nic jsem tedy nefotila. Potkala jsem tam i člověka, který nevnímal nic jiného než to, že "musí" vyfotit každý roh. Nevadí mi, když si někdo něco vyfotí, já to nepotřebuji, ale to neznamená, že to odsuzuji. Tedy "turisty s foťákem u nosu" ano...

Dostali jsme od dějepisářky dvě základní rady : po prohlídce čokoládu a při prohlídce dýchat.
To dýchání konkrétně mi fakt pomáhalo. Nejsem omdlívačný typ, ale člověku je lépe když zhluboka a pravidelně dýchá.
Jo a v buse cestou do Osvětimi jsme ještě koukali na Pianistu...velice zajímavý film. Ale teď už k té prohlídce.

Naše průvodkyně byla Polka, mluvící plynně česky se silným přízvukem. A já přízvuk miluji, takže to mě taky uklidňovalo.
Dostali jsme sluchátka (což je super, kvůli davům v muzeích) a vyšli na prohlídku. V Osvětimi I. jsme navštívili tři kamenné budovy, které slouží aktuálně jako muzea. Ve vitrínách se nacházeli vlasy, které byly ostříhány ženám a i ukázka koberců, které z těch vlasů Němci nechali vyrábět. Strašné. Dále třeba kartáče, kufry a nádobí vězňů v Osvětimi. No a ve vitríně bylo i několik plechovek od cyklonu. Ve všech muzeích byly i dobové fotografie dokreslující atmosféru.
Další horší zážitek pro mě bylo navštívení plynových komor. To, že jsem zvedla hlavu a viděla díry ve stropu, jimiž se do místnosti vpouštěl cyklon, bylo vážně silné. Dokonce jsem i zjistila, jak vlastně lidé umírali a že to rozhodně rychlá a bezbolestná smrt v plynových komorách nebyla... jak jsem si velice naivně myslela.

Další zastávka byla Osvětim II. Březinka (Birkenau), kde se nachází strážní věž, koleje, po kterých nová vězni přijížděli v dobytčácích a dřevěné a kamenné "domy" pro vězně.
Byli jsme se podívat i na záchody a celkově podmínky v táboře.

Opomenula jsem tedy, že po celou dobu jsme ještě slyšeli samozřejmě výklad k prohlídce. Tzn. historie, fakta a hlavně ta čísla... Potom různá další zvěrstva, co esesmani dělali.

V Březince byl také pomník, kde jsme uctili památku vězňů koncentračních táborů a jejich rodin.
Což bych ráda udělala i na konci tohoto článku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama